Titulní strana » Občan » O Olbramicích » Základní údaje, znak a prapor

Windows 10 Home Key online Buy Windows 10 Home CD KEY Compare Prices. Activate the CD Key on the publisher website to download Windows 10 Home. Save money Windows 8.1 professional Key cheap Windows 10 Home Key Office Professional Plus 2016 Key Office Professional Plus 2013 Key Office Professional Plus 2010 Key

Základní údaje, znak a prapor

Základní údaje o obci

Motto: „Láskou k místu, odkud pocházíme, počíná naše láska k celému světu

Obec Olbramice, německy Wollmersdorf, se nachází v předhůří Vítkovické pahorkatiny v krásné zvlněné krajině, nejvyššímu bodu se říká Vrchpolí. Hranice katastru tvoří západně říčka Setina – někdy mylně uváděná jako Sezina, která se u Panského mlýna mezi Zbyslavicemi a Bítovem vlévá do říčky Setiny, a severovýchodně říčka Polančice.
Obec má společně s místní částí Janovice katastrální výměru 539 ha.

Tvorba obecních symbolů obce Olbramice

Původ a vznik heraldiky

Heraldika je věda zabývající se symbolikou osobní, rodovou, zájmových, místních i jiných skupin obyvatelstva. Ve své vrcholné formě zahrnovala veškeré svobodné složky společnosti, protože vytvořila systém identifikace (určení totožnosti) jednotlivců prostřednictvím dědičných znaků.
Můžeme tedy říci, že heraldika je nauka obsahující souhrn základních pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří. Učí také znaky popisovat, určovat a kreslit. Heraldika však není jen naukou o znacích (jejich vzniku, tvorbě, vývoji a užívání), ale zabývá se vším, co se znaky souvisí, tedy i prapory, řády, odznaky a všemi ostatními symboly. Zahrnuje v sobě obě vyhraněné stránky lidského jedince: jak touhu po odlišnosti, tak vědomí sounáležitosti.
Je třeba zdůraznit, že heraldika není pouze vědou, ale i uměním, protože ke tvorbě a malbě znaků je zapotřebí již vypěstovaného výtvarného citu a obratné ruky. Stojí tak na pomezí historických věd a výtvarných umění a skutečně dobří heraldici jsou zároveň vědci i umělci. Proto se uvádí, že dnes již vžité označení heraldiky jako pomocné vědy historické není úplně správné, protože většina věd v sobě neobsahuje složku výtvarnou. Ale ani opačný pohled na heraldiku, jako na projev výtvarného umění bez hlubších teoretických znalostí, není správný.
Jako důkaz tohoto tvrzení nám může posloužit tak vynikající malíř a kreslíř, jakým byl Mikoláš Aleš, který z neznalosti na obraze v Písku přimaloval k postavě husitského hejtmana Matyáše z Loudy z Chlumčan znak úplně jiného rodu-Chlumčanských z Přestavlk.
Heraldika jako nauka o erbovním umění vznikla později než znaky samy. Původ heraldiky se zpravidla klade do poloviny 12. století, kdy přibližně v letech 1135-1155 vznikají první znaky.
Nejzákladnějším a nejbohatším pramenem heraldiky je studium pečetí (sfragistika), protože vlastní pečetidla měli nejen panovníci a téměř veškerá šlechta, ale i vyšší duchovenstvo, kláštery, města, hodně měšťanů a později i cechy a úřady. Mnohdy dokonce pečetě tvoří doklad jediný, zvláště z nejstarších dob, protože jiné znakové památky se z té doby nezachovaly (například erb Jana Žižky z Trocnova).

Historie pečetní symboliky obce

V případě obce Olbramice je archivními materiály v Zemském archivu v Opavě doloženo kontinuální užívání obecní pečeti již od roku 1665.
Jedná se o pečetní znamení tvořené kulatým polem, v jehož středu spatřujeme ozdobný heraldický štít s figurou radlice postavenou heraldicky vpravo vedle postaveného krojidla. Štít je převýšen letopočtem „1665“ a po stranách jej provázejí dvě na stoncích vyrůstající stylizované květiny, které lze – dle typického tvaru – považovat nejspíše za tulipány.
Pečetní obraz z roku 1665 je lemován opisem:
„DIE GEMEINNO * SIGIL DES DORFFS WOLLMER * DORFFFER“
Symbolika pečetního obrazu se ukazuje jako zcela zřetelná a srozumitelná – jedná se zajisté o vyjádření zemědělského charakteru obce.
Všechna pozdější razítková znamení z období po ustavení obecního zřízení (od poloviny 19.věku), jejichž otisky dokládají archivní prameny v Okresním archivu v Novém Jičíně, jsou již pouze nápisová, bez obrazové symboliky. Patří mezi ně kupříkladu okrouhlý obecní razítkový typář z přelomu 19. a 20. století s německým nápisem „GEMEINDE// VERSTAND// WOLLMERSDORF“.

Tvorba nových obecních symbolů

Podle § 5 zákona 367/1990 ČNR , o obcích, a stejně tak i podle § 5 nového zákona 128/2000 mohou obce disponovat vlastními obecními symboly, to znamená znakem a praporem. Pokud obec nemá historický, řádně udělený znak či prapor, má práva požádat Parlament ČR, resp. jím zřízený odborný heraldický podvýbor, o jejich udělení. Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat nutnost těsného významového vztahu znaku a praporu k obci, jíž má reprezentovat.
Existuje několik základních tématických okruhů, kterými se tvorba nového znaku a praporu může dát vést. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv.mluvícího znamení nebo o navázání na historickou pečetní a razítkovou symboliku obce, jež je výhodná zejména proto, že zachovává kontinuitu obecní symboliky a také proto, že do značné míry stanoví, co by na znaku mělo být. Není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li vyobrazení na pečetním poli nevhodné pro svou přílišnou složitost k přepisu do znaku, nastupují alternativní tématické okruhy, jako například symbolické vyjádření místního světce či patrona, odkaz na význačné události či pověsti v dějinách obce, na erby někdejší vrchnosti, na výrazně jedinečný charakter obce, případně specifické historické či současné zaměstnání obyvatel, nebo na určitou přírodní zajímavost v okolí obce, atd.
Obecní prapor by měl odpovídat podobě obecního znaku. Ideálním případem je kombinace pruhů, barevně odvozených z tinktur znaku – ovšem v současnosti jsou již tyto možnosti vyčerpány. Proto se přistupuje k tzv. opakování znaku, což znamená, že prapor obce má stejnou či velmi podobnou kompozici jako obecní znak.

Nový heraldický znak obce

V intencích zásad heraldické tvorby, naznačených v obecném úvodu těchto řádek, se ukazuje, že při tvorbě návrhu heraldického znaku pro obec Olbramice v zásadě lze postupovat cestou tzv. doslovného přepisu starobylého historického pečetního znamení – to znamená heraldizací pečetního obrazu, zahrnující úpravu typu znakového štítu do standardizované podoby tzv. španělského štítu a kresebnou a kompoziční schématizaci obsahového námětu pečeti.
Určitá obtíž ovšem spočívá ve skutečnosti, že figury radlice či krojidla patří mezi spolehlivě nejfrekventovanější náměty nových znaků v rámci komunální heraldiky Moravy a Slezska.
Proto kromě figur z pečetního obrazu by se ve znaku Olbramic mohl objevit také nějaký další motiv, jenž by charakteristiku obce doplnil do konkrétnějších kontur.
Při hledání tohoto motivu se ukazuje jako nejpříhodnější využít erbovní námět někdejších feudálních majitelů obce. S Olbramicemi je přitom nejvíce spjata především erbovní rodina Loutků z Olbramic, která se v obci připomíná během 15. a 16. století.
Erbovní štít Loutků, doložený několika pečetními otisky, byl tvořen mluvícím znamením loutky, zobrazované v různých verzích, avšak vždy jako lidská polopostava zakončená dole schématicky – lilií, trojzubem či vyrůstáním z dolního okraje štítu.
Kromě zmíněné erbovní figury se ovšem nabízí ještě jeden relevantní námět: Vyjádření patrona obce a farního kostela (dnes chráněné kulturní památky), sv.Bartoloměje; nejlépe asi prostřednictvím typického atributu – figury nože.

Barevné ztvárnění znaku obce

Obecně lze postupovat tak, že jednotlivé varianty návrhu znaku se od sebe liší, kromě kompozičního řešení, také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov.
Co to znamená?
V klasické heraldice hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž později přibyly další doplňkové „odstíny“, kupříkladu tzv.přirozené barvy. Dvě z oněch tinktur jsou tzv. kovy – zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní (červená, modrá, zelená a černá) jsou nazývány barvami.
Je tedy možno volit buď kovový štít a barevné figury, či opačně barevný štít a figury kovové. V obou případech je přitom nutno zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
V konkrétním případě návrhu znaku pro obec Olbramice se jako vhodnější ukazuje pokládání kovových figur na barevný poklad znakového pole.
V úvahu přitom připadají tyto barevné kombinace s následujícími významy:
• Kombinace stříbrné a červené = historická vazba obce k Opavsku
• Zelená = poloha obce v mimoměstské oblasti v předhůří Nízkého Jeseníku (Přírodní park Oderské vrchy).
• Kombinace zlaté a modré = odkaz na barvy erbu pánů z Vrbna,
dalších významných feudálních vlastníků Olbramice (v 16. věku).
• Kombinace černé a zlaté = historická příslušnost obce k českému Slezska

Obecní prapor Olbramic

Obecní prapor by měl odpovídat podobě obecního znaku.
Ideálním případem je kombinace pruhů, barevně odvozených z tinktur znaku – ovšem v současnosti jsou již tyto možnosti vyčerpány. Proto se přistupuje k tzv.opakování znaku, což znamená, že prapor obce má stejnou či velmi podobnou kompozici jako obecní znak.

Popisy jednotlivých variant návrhu obecního znaku a praporu

Člen parlamentního heraldického podvýboru, ředitele Zemského archivu v Opavě, PhDr. Karel Müller vyjádřil, že všechny varianty návrhu jsou po odborné stránce v pořádku a mohou být předloženy Podvýboru pro heraldiku Parlamentu ČR k posouzení a schválení.
Osobně považuje heraldik Jan Tejkal vhodnější varianty 4-6 s loutkou. Domnívá se totiž, že na starou pečeť obce dostatečně odkazuje samotná figura radlice, držená velmi zajímavou a v kontextu komunální heraldiky regionu zcela netradiční figurou loutky, jejíž přítomnost ve znaku Olbramic zaručuje originalitu symbolu v dobrém slova smyslu – to znamená mimo jiné i jeho nezaměnitelnost.
Zastupitelstvo obce zvolilo jednu z předložených variant za znak své obce – základní podmínkou je pouze heraldická správnost návrhu, kterou, jak doložil přiložené odborné vyjádření, splňovaly všechny předložené varianty.

Schválení symbolů zastupitelstvem obce

Na veřejném zasedání zastupitelstva obce ze dne 7.5.2001 seznámil heraldik p. Jan Tejkal členy ZO s možností vytvoření obecních symbolů, se způsoby tvorby i s postupem schvalování verzí, které jsou vytvořeny na základě historických podkladů a uzavřel smlouvu o zhotovení kreseb.
Na dalším zasedání zastupitelstva obce konané dne 27.8.2001 členové ZO vybrali z šesti návrhů obecních symbolů a schválili variantu č. 4.
Starosta obce p. František Vaněk převzal osobně znak a prapor v Praze dne 14. května 2002 od předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause.

X. Použitá literatura
Autor    Název knihy
M. Buben:   Heraldika, Albatros, Praha 1986
Autorský kolektiv:   Historický místopis Moravy a Slezska
v letech 1848 – 1960, svazek 14, Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1995
Kronika obce Olbramice od roku 1945-1980
Ing. J. Tejkal  Materiál heraldika o vzniku a tvorbě znaku a praporu obce, 2001.



Přejít do části:



Olbramice na Facebooku

[ Česky ] [ English ] [ Deutsch ]